Mezinárodní patentová ochrana
Evropský patent
Pokud si přihlašovatel přeje získat patent pouze pro státy, které jsou členským státem Evropské patentové organizace (EPO), pak je možno podat žádost o Evropský patent. Prameny mezinárodního patentového práva o tzv. evropských patentech je Úmluva o udělování evropských patentů, podepsaná v Mnichově 5. října 1973, a Úmluva o evropském patentu, podepsaná v Lucemburku 15. prosince 1975.
Cílem Mnichovské dohody je zjednodušení průběhu řízení o patentové ochraně v případech, kdy se majitel vynálezu zajímá o získání patentové ochrany ve více zemích, které jsou členy této dohody. Podle Mnichovské dohody získávají evropské patenty přihlašovatelé na základě jednoho přihlašovacího řízení a jedné patentové přihlášky. Za tímto účelem byl zřízen Evropský patentový úřad se sídlem v Mnichově.
Lucemburská úmluva upravuje udělování jednotného patentu zemí Evropských společenství na základě přihlášky evropského patentu podané podle ustanovení Mnichovské dohody. Tak se stává společný patent druhem evropského patentu, pokud se přihláška vynálezu vztahovala pouze na smluvní země Mnichovské dohody, které jsou současně zeměmi Evropských společenství. Česká republika se v rámci harmonizace patentového práva s EU připojila k těmto dohodám a od 1. července 2002 je tedy možno podávat evropské přihlášky v Úřadu průmyslového vlastnictví České republiky.
Obě dohody tvoří základ evropského patentového práva a z něho vycházející evropský patentový systém. Tím ale neruší národní patentová zákonodárství, která existují vedle systému evropského. Majitel vynálezu může podle vlastního výběru požádat o udělení patentu národního nebo evropského. Již nyní je jasné, že vlivem mezinárodní hospodářské a politické integrace v rámci Evropské unie význam národních patentových systémů značně poklesl s ohledem na to, že se národní systémy přibližují evropskému patentovému právu.
Mezinárodní přihláška - PCT
Pokud se týká mezinárodní přihlášky podané podle Smlouvy o patentové spolupráci (PCT), pak jedinou přihláškou podanou u Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV) lze získat ochranu v 123 smluvních státech a čtyři regionální patenty (včetně evropského).
Vůdčí zásada systému spočívá v tom, že přihlašovatel, který požaduje udělení patentu v několika zemích, podá jednu přihlášku, u které se před předáním do patentových úřadů příslušných zemí provede tzv. mezinárodní řízení, jehož hlavními etapami jsou: mezinárodní patentová rešerše, mezinárodní zveřejnění přihlášky, mezinárodní předběžný průzkum.
Jednotlivé etapy jsou realizovány mezinárodními orgány pro rešerše a mezinárodními orgány pro mezinárodní předběžný průzkum. Těmito funkcemi muže být pověřen i některý patentový úřad členské země nebo mezivládní organizace, např. Mezinárodní patentový institut.
Další část patentového řízení probíhá před národními úřady, kterým citované mezinárodní orgány předávají přihlášku spolu s vyhotovenou zprávou o mezinárodní rešerši. Žádná ze zemí - členů PCT není vázána výsledky mezinárodní patentové rešerše a předběžného průzkumu. Tyto výsledky mají pouze pomoci národním úřadům při vydání rozhodnutí v záležitostech udělení patentu.
Udělené patenty podléhají národním předpisům příslušných členských států.
Komunitární patent
Snahy o zavedení jednotného patentového systému v Evropě sahají už do 70. let 20. století. Donedávna se však nepodařilo najít mezi členskými státy EU shodu. S ohledem na nevyhovující stav patentové ochrany v EU, byl vypracován návrh nové úpravy - jednotný patent EU, tzv. komunitární patent. Ten bude založen nařízením o komunitárním patentu a bude doplněn mezinárodní Dohodou o jednotném řešení patentových sporů uzavřenou mezi EU, jejími členskými státy a ostatními smluvními stranami EPC.
V současné době se předpokládá, že by nový systém mohl začít fungovat v roce 2014, a to paralelně s ochranou poskytovanou dle EPC a národních právních předpisů.